První díl – Vzestup (18. století)
Riedelové bezesporu patří mezi nejvýznamnější sklářské rody českého původu. Ze skromných poměrů vybudovali během tří generací sklářské impérium dominující výrobě skla a bižuterie v Jizerských horách, které patřily k nejvýznamnějším sklářským enklávám světa. Riedelovský příběh pokračoval i po roce 1945, kdy jim byl veškerý majetek zabaven a znárodněn. Po těžkých začátcích našli nový domov v rakouském Kufsteinu a opět se zařadili mezi významé sklářské podnikatele, i když místo výroby bižuterie a dekorativního či technického skla se začali věnovat zejména ručnímu nápojovému sklu.

Pátý a závěrečný díl – Od obchodu s turnovskými kameny po dědičný rytířský titul
Wanderové se v průběhu 16. století vypracovali mezi nejvýznamnější sklářské rodiny renesančních Čech. Osudy ratolestí této větve jsou dokladem pozoruhodné cesty vedoucí od huťmistrů a malířů skla z 16. a 17. století k vysokým postům ve státní správě habsburské monarchie na konci 18. a v první polovině 19. století. Závěrečný pátý díl je věnovaný různorodé činnosti příslušníků rodu od počátku 18. do konce 19. století.

Čtvrtý díl – Wanderové v Huti
Wanderové se v průběhu 16. století vypracovali mezi nejvýznamnější sklářské rodiny renesančních Čech. Osudy ratolestí této větve jsou dokladem pozoruhodné cesty vedoucí od huťmistrů a malířů skla z 16. a 17. století k vysokým postům ve státní správě habsburské monarchie na konci 18. a v první polovině 19. století. Čtvrtý díl je věnovaný činnosti příslušníků rodu v jizerskohorské Huti od druhé poloviny 17. do poloviny 18. století.

Třetí díl – Wanderové v Bischofgrünu a Bedřichově
Wanderové se v průběhu 16. století vypracovali mezi nejvýznamnější sklářské rodiny renesančních Čech. Osudy ratolestí této větve jsou dokladem pozoruhodné cesty vedoucí od huťmistrů a malířů skla z 16. a 17. století k vysokým postům ve státní správě habsburské monarchie na konci 18. a v první polovině 19. století. Třetí díl je věnovaný činnosti příslušníků rodu v německém Bischofsgrünu a jizerskohorském Bedřichově od konce 16. do osmdesátých let 19. století.

Druhý díl – Wanderové ve Mšeně
Wanderové se v průběhu 16. století vypracovali mezi nejvýznamnější sklářské rodiny renesančních Čech. Osudy ratolestí této větve jsou dokladem pozoruhodné cesty vedoucí od huťmistrů a malířů skla z 16. a 17. století k vysokým postům ve státní správě habsburské monarchie na konci 18. a v první polovině 19. století. Druhý díl je věnovaný činnosti příslušníků rodu v jizerskohorském Mšeně od poloviny 16. století po závěr 18. století.

Wanderové se v průběhu 16. století vypracovali mezi nejvýznamnější sklářské rodiny renesančních Čech. Osudy ratolestí této větve jsou dokladem pozoruhodné cesty vedoucí od huťmistrů a malířů skla z 16. a 17. století přes obchodníky se skleněnou  bižuterií až k vysokým postům ve státní správě habsburské monarchie na konci 18. a v první polovině 19. století.

V osobě Jaroslava Bejvla se více než třicet let na velmi vysoké umělecké i řemeslné úrovni spojují dva zdánlivě neslučitelné obory – navrhování svítidel a medailérství. Neslučitelné ale skutečně jen zdánlivě. Vždyť ani designér lustrů, ani návrhář medailí se neobejdou bez smyslu pro detail i monumentalitu, musí být schopni pracovat s příběhy, vtěsnat je do přesně vymezených rozměrů, scházet jim rozhodně nesmí empatie ve vztahu ke klientům.

Dvanáctý a závěrečný díl: Vytrácení (od 90. let 20. století po současnost).
V oboru užitkového a dekorativního lisovaného skla výrobci z Čech a Moravy nikdy nepatřili mezi významné světové hráče, kteří by se mohli rovnat USA, Německu či Francii. Jinak je tomu ale v případě luxusního lisovaného skla, pro nějž začali již v první polovině 20. století invenční vývozci z Jablonecka užívat název „umělecká krystalerie“. První ze slov odkazuje k výjimečnosti vzorů, druhé ke slovu křišťál, jež na zákazníky ve spojení s českým sklem spolehlivě působí dosud. Co to tedy je umělecká krystalerie? Kdo, jak a pro koho ji vyráběl a vyrábí? Na tyto a řadu dalších otázek hledá odpovědi tento seriál.