Na výstavě Hledání skla v pražském Uměleckoprůmyslovém museu, připravené ve spolupráci s Galerií Pokorná v rámci Pražského festivalu skla 2011 (PF 11), se představuje na pětadvacet mladých českých výtvarníků, kteří nejrůznějším způsobem pracují se sklem. Jsou mezi nimi nejen absolventi středních uměleckoprůmyslových škol a sklářských ateliérů škol vysokých, tedy lidé přímo spjatí s oborem, ale i umělci, kteří si sklo pouze „vypůjčují“, pokud se jim hodí k realizaci jejich uměleckých záměrů. Jedná se o tvůrce v rozmezí od necelého třicátého do čtyřicátého roku věku, již mají za sebou úspěšně zakončená studia, několikaletou praxi a často i nezanedbatelné uznání odborníků. Výstavy se ovšem všichni účastní zejména pro vyhraněnost a originalitu výtvarného názoru. Každý z nich má svůj specifický způsob uměleckého vyjadřování a tím i pojetí skla, které se jinak jako tradiční výtvarný materiál může mnohým zdát na počátku 21. století neaktuální a umělecky vyčerpaný.

Pro mladou generaci není primárním cílem adorace kvalit skla, tedy vyzdvihování optické nádhery či křehkosti, ani pro ni sklo většinou neznamená prostředek dokazování vlastních řemeslných schopností. Nacházejí v něm nástroj k vyjádření emocí a k osobní výpovědi. Sklo jim při tom pouze slouží tak, jako by v případě nutnosti posloužil jakýkoliv jiný materiál — a oni odvážně zkoumají možnosti jeho vytěžení. Dokazují zároveň, že sklo má co umělecky nabídnout.

Návštěvníci výstavy jsou vyzýváni, aby se sklářského hledání výtvarníků přímo účastnili. Může se stát, že jim neortodoxní přístup mladé generace ke sklu nebude blízký, ale nic jim nebrání nejsoučasnější sklo ve stálé expozici muzea mezi historickými exponáty hledat alespoň fyzicky. Věříme, že se při tomto malém dobrodružství nejen pobaví, ale dočkají se i různých překvapení nebo alespoň letmého zamyšlení nad prací nadějných sklářských tvůrců a jejich úhlem pohledu na současnost a úlohu skla v ní.

Každému návštěvníkovi výstavy jsou zdarma k dispozici samoobslužné pracovní listy Sklěněná invaze, které nejen návštěvníkovi poskytnou mapu k hledání skleněných exponátů, ale nabídnou mu i několik otázek, nad kterými se může zamyslet. Zároveň je možné hlasovat o nejzajímavější exponát výstavy.

kurátor výstavy) Mgr. Milan Hlaveš Ph.D.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze)
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1

Otevírací doba)
úterý:­ 10—19 hodin, středa — neděle: 10—18 hodin

Vstupné)
120 Kč (snížené 70 Kč, rodinné 200 Kč)
- vstupné zahrnuje i další výstavu Pražské módní salony 1900-1948 a vstup do stálé expozice Příběhy materiálů

Více informací) www.upm.cz

Dílo Milana Housera z cyklus Vanitas (2006) nám připomíná že žijeme ve světě naplněném neuchopitelným nebezpečím, fanatismem, agresí, obchodem se smrtí, ale také neskrývaným cynismem, s jakým se o tom všem dozvídáme z médií. Až na druhý pohled lze v jeho zdrcadle objevit granát, střelné a bodné zbraně, či vojenská letadla. Vanitas vanitatum et omnia vanitas.

Annu Polanskou fascinují fenomény krajiny a přírody a jejich vztah k člověku. Říká, že se při tvorbě masivních objektů ve tvaru mis a váz z taveného a broušeného skla cítí jako naši předci při oštípávání kamenných nástrojů. Přesně takový charakter má i její dílo Útes (2008): je zemité, bezprostřední, přirozené, naplněné emocemi a vztahem k materiálu.

Výstavu doprovází vydání česko-anglického katalogu Hledání skla.